Průmyslová Ekologie - Odpadová legislativa v PSP ČR

Odpadová legislativa v Parlamentu: zvítězí zdravý rozum a pokora k životnímu prostředí?

Dlouho očekávaný okamžik je zde. Do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se dostal balíček odpadové legislativy (Zákon o odpadech, Zákon o výrobcích s ukončenou životností a Zákon o obalech). Poslední lednový den roku 2020 dokonce prošel prvním čtením.

Tak daleko se zatím za posledních deset let odpadová legislativa v ČR nedostala, a je nutné i za její přípravu pochválit Ministerstvo životního prostředí. Samozřejmě ale teď, v dalších fázích schvalování Parlamentem ČR, musíme očekávat zástupy různých vlivných či vlivových subjektů se snahami tuto legislativu zásadně ovlivnit, či ji přímo neschválit.

A přitom je v kontextu evropské legislativy a celého projektu Circular Economy zásadní, aby byla nová odpadová legislativa v ČR přijata co nejdříve. Za nás, za výrobce elektrospotřebičů, je Zákon o výrobcích s ukončenou životností relativně přijatelný. Sice má pár vad na kráse, jako např.  pozměněnou definici sběrné sítě nebo nešťastně formulované rozdělení kvót sběru podle skupin výrobků, kdy k těmto změnám došlo až v závěru projednávání na MŽP, bez možnosti reakce na tyto návrhy. Důležité ale je, aby bylo zajištěno plnění povinností ČR vůči EU, které je následně přenášeno tzv. rozšířenou zodpovědností výrobců (EPR) právě na výrobce.

A to se ještě Circular Economy prolíná s aktualizovanou legislativou EU týkající se energetického štítkování a Ecodesignu, kde se velký důraz klade na životnost a opravitelnost výrobků. O jejich významu svědčí též fakt, že tato témata již pomalu, ale jistě, uchopují někteří politici, protože jsou pro veřejnost velmi vděčná.

K tomu, aby se dala definovat životnost výrobků, bude nutné např. definovat spotřebitelské chování zákazníků a v neposlední řadě si uvědomit, jaké materiály byly označeny za nebezpečné a bylo zakázáno jejich používání. Nejsem vůbec příznivcem návratu těchto nebezpečných materiálů (např. olovo nebo cín), ale jejich používání v elektrotechnice mělo určité opodstatnění a jejich zákaz má samozřejmě vliv i na životnost.

A to také musím zmínit i tlak na snižování spotřeby energie, či spotřeby vody, například u praní či mytí nádobí, což vede k používání čím dál tím silnějších detergentů, tj. chemie. I toto se odráží na životnosti výrobků, nemluvě o dopadu na životní prostředí. V souladu s výše uvedenými skutečnostmi jistě není daleko doba, kdy budou stanoveny pro výrobu elektrospotřebičů i určité poměry recyklátů.

A zde se dostávám k citlivému bodu Zákona o výrobcích s ukončenou životností, což je nastavení jednoduchých, ale jasných podmínek, které zajistí nejen míru sběru, správné nakládání se spotřebiči jak při sběru, tak i při přepravě, ale především kvalitu zpracování sebraných výrobků.

Odpovídající kvalita zpracování a recyklace je nezbytnou podmínkou toho, aby takto získané materiály mohly být případně použity k další výrobě. Bez těchto jednoduchých pravidel se v legislativě neobejdeme, navíc, když v podstatě existují. Standardy, které zmiňuji, jsou součástí českých norem ČSN EN -50625, jsou v češtině a na jejich základě lze zejména auditovat dodržování zákonem stanovených postupů zpracovatelů elektroodpadů, a také jejich technologie.

APPLiA CZ je členem celoevropského sdružení výrobců domácích spotřebičů APPLiA, které bylo v prosinci 2019 jedním z iniciátorů Výzvy k provedení prováděcích právních předpisů ( https://www.appliacz.cz/novinka/celounijni-jednotne-podminky-pro-zpracovani-oeez-v-odpovidajici-kvalite), které stanoví normy minimální kvality pro nakládání s OEEZ v přísném souladu s evropskými normami (CELOUNIJNÍ JEDNOTNÉ PODMÍNKY PRO ZPRACOVÁNÍ OEEZ V ODPOVÍDAJÍCÍ KVALITĚ). Společně s naším sdružením jsou iniciátory této výzvy další celoevropská sdružení jako např. Digital Europe (zastupující průmysl digitálních technologií, přední výrobce IT, telekomunikační a spotřební elektroniky), EERA (nezisková organizace, která zastupuje hlavní recyklační společnosti zpracovávající odpadní elektrická a elektronická zařízení OEEZ v Evropě) a další.

Tuto výzvu zmiňuji v kontrastu s tím, jak bylo toto téma uchopeno mediálně v ČR. Některými subjekty je zde uměle vyvolávána panika, že se zpracování prodraží, a že bude narušen trh, či hospodářská soutěž, pokud tato zásadní a jednoduchá pravidla začnou platit. Dokonce zmiňují, že dojde k likvidaci zpracovatelských zařízení, kterých je v ČR na dvě stě. Ale tito šiřitelé paniky již nezmiňují, že jsou mezi nimi i takoví zpracovatelé, kteří nemají k dispozici žádné vhodné technologie, a navíc fungují bez jakékoliv kontroly. Kontroly dodržování zákonných postupů nebo dokonce i dosažení zákonem stanoveného využití! Není nakonec toto narušení trhu vůči těm, kteří do technologií a postupů investovali?

A nakonec je úsměvné to, že osoby, či subjekty, které tento negativismus šíří, na trhu v ČR zastupují, prostřednictvím českých distributorů, především přední světové výrobce IT, kteří zmíněnou Výzvu na evropské úrovni podepsali, prostřednictvím jmenovaných evropských sdružení jako např. Digital Europe…. .

Proto držme ČR palce, ať při projednávání odpadové legislativy v Parlamentu zvítězí zdravý rozum, a především pokora k životnímu prostředí.